Zásady komunikace s lidmi se specifickými potřebami
Nejen ve zdravotnictví omezené znalosti v oblasti komunikace s lidmi se specifickými potřebami značně snižují kvalitu poskytované péče. Neznalost zásad správné interakce může vytvářet ještě větší bariéry v komunikaci. V běžné komunikaci dvou osob bez specifických potřeb může docházet k nedorozuměním a v případě ztížených podmínek je pak chyba v komunikaci velmi snadná. V následujícím cyklu článků se budeme věnovat základním doporučením při komunikaci s osobami s různými specifickými potřebami.
Mezi obecná doporučení platná pro všechny typy postižení můžeme řadit:
- Mluvte normálním tónem hlasu, jako s kýmkoliv jiným. Nekřičte.
- Mluvte přímo, nevyhýbejte se komunikaci skrze doprovázející osobu.
- Zeptejte se, zda potřebuje pomoc. Nepředpokládejte automaticky, že pomoc potřebuje.
- Používejte oslovení, které na první místo klade označení jedince jako osoby, ne jedince jako postiženého.
- Oslovujte se stejným respektem, jako jiného člověka bez specifických potřeb. Pokud se neznáte, tak užívejte vykání. Platí zde stejná společenská pravidla.
- Při komunikaci využijte všech strategií, jako při komunikaci s osobou bez specifických potřeb. Navažte oční kontakt ve stejné výši, v sedě nebo ve stoji.
Dobrá komunikace je základním klíčem k důvěře a k následné dobré spolupráci. Zcela zásadním je uvědomění si, že před vámi stojí v první řadě člověk. S úctou a respektem, ale i s vědomím specifického typu postižení pak přiměřeně přistupte ke komunikaci jak nejlépe je to v dané situaci možné. Dobrá komunikace je základním klíčem k důvěře
Více o zásadách komunikace s osobami s mentálním postižení v článku: “Jak mluvit s člověkem s mentálním postižením?“
Překlad z anglického článku od Suzanne C. Smeltzer, Bette Mariani & Colleen Meakim of Villanova University College of Nursing, January 28, 2017
1 komentář u „Jak mluvit s člověkem se specifickými potřebami?“
Komentáře uzavřeny.